Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Můj lump má už čtrnáct měsíců, ale moc ráda vzpomínám na časy, kdy se ještě tlačil v bříšku. Bylo to mé nejšťastnější období, i když i teď je šťastné, ale je to holt už přeci jen jiné. Kolem mne jsou teď těhotné mé kamarádky. Pěkně jedna za druhou a já ty jejich šťastné chvilky prožívám s nimi. Říkám jim ať si je užijí plnými doušky, protože už je nikdy víc nemusí zažít a podruhé už je to přeci jen jiné, víc uspěchané. A tak všem, kdo čekají nový přírůstek do rodiny držím palce a užívejte si toho plně.

"Hmm..., kde mám vyplnit žádost o stravu?"
"Haló, je tady někdo_ Haló, já mám hlad! Haló,haló já bych si něco dal?! K sakru, copak mne nikdo neslyší!"
"Há, tady je nějaká šňůra, to určitě bude zvonek. Tak dobrá, já za něj zatahám...."
"Au, au, no to jsem si dal. Tak tohle jsem tedy nechtěl. Uééé, mě všechno bolí, mě je zle, nikdo mě nemá rád...já bych do toho kop!"


"No jó, takhle se to musí.."
"Tak a teď prosím honem něco dobrého nebo kopnu ještě jednou!"
"Dal bych si cosi s česnekem anebo sladkého, nejlépe obojí."
"Ale né, tohle já nechci, fuj ořechové koláče. Bue. Asi budu zvracet."

No tak si představte,že už miminko v bříšku miluje jídlo. Věděli jste, že má sto procent chuťových buněk? Je tedy naprostým gurmánem, i když o tom popravdě celkem váhám.
Až moc dobře si totiž vzpomínám na to, co všechno jsem do sebe před pár měsíci euforicky cpala. Dodnes se mi při oné vzpomínce houpe žaludek.
Miminko je záludné, velmi záhy zjistí, že plodová voda chutná každou chvíli jinak a začne si toho plnými doušky užívat.
Od té chvíle je nastávající matka vydána napospas dítěti a stavá se pokusným králíkem.

Musím říct, že ten můj gurmán zbožňoval kombinaci utopence, tiramisu a dobře chlazené desítky.
Odmítal ořechové a makové koláče, džusy nenáviděl, u játry řval fuj, dejte to psům a na bramborák neřekl nic a já šla zvracet.
Potom objevil kouzlo ostrých věcí a já poprvé prořvala své narozeniny nad extra ostrou topinkou. No, hlavně, že byl prcek spokojen.
Vždy, když jsem vařila křičel: "Hmm česnek? Mňam, dej tam ještě jeden stroužek, ještě a víš co, vraž tam rovnou celou paličku!"
Chudák můj muž, ten toho se mnou musel vytrpět.
Té době však vděčím i za jeden skvělý recept - Hovězí na divoko je nyní mou specialitou (ale pozor, je pouze pro silné nátury).
Zbožňovala jsem ovoce, jen za jahody jsem utratila bezmála deset tisíc.
A čokoláda byla jediná forma, kterou jsem do sebe mohla propašovat nějaký ten oříšek.


Měli jste vůbec ponětí, že závislost na sladkém vzniká ještě dříve, než se dítě narodí?
Sladká plodová voda chutná totiž prckovi nejvíc a běda pak vám, zbytek těhotenství prostojíte mezi regály se sladkostmi anebo v cukrárně.

Naštěstí se mě toto netýkalo, no naštěstí...
Cpaní se oříškovou Nutellou zároveň s topinkovou pomazánkou (a bez chleba, či rohlíku) mi moc štěstí nepřineslo, - jen otlačená kolena a hlavu plnou slibů, že už fakt nikdy!!
Jó,myslíte?

Devět měsíců uteklo, jako voda, za mnou jsou i další čtyři.Konečně nejím Nutellu s topinkouvou, ani utopence s tiramisu, jen to Hovězí na divoko mi zůstalo.
Je šest hodin ráno, malý právě dopapal a spokojeně usnul.


Mějte se hezky
někdy příště zas nashledanou...
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář